Itálie je zemí dobrého jídla a dobrého designu. Jídlo tu probírat nechceme, zato bytový design ano. Díky časopisu Cose di Casa, se kterým jsme vás seznámili už v minulém vydání, můžeme být svědky proměny půl století starého bytu v severní Itálii a srovnat, jak takovou rekonstrukci řeší za Alpami a jak by asi vypadala u nás. 

Ze starého bytu se stal moderní třípokojový apartmán vylepšený o velký obývací pokoj s kuchyní a koupelnou „navíc“. Byt se nachází v metropolitní oblasti Milána asi 20 km od města. Původní majitel jej zmodernizoval tak, aby vyhovoval jeho nové rodině. Záměrem bylo změnit půdorys nedotčený více než 40 let. 

Obytný prostor byl vyřešen otevřením a rozšířením o kuchyni, chodby mezi místnostmi a funkčními zónami jsou zvýrazněny kombinací materiálů.

Otisk starého bytu je stále patrný zachováním původních dlaždic a posuvných dveří. Střízlivý a příjemný prostor je dotvořen neutrálními odstíny bílé a šedé s barevnými nádechy. Koncepce je zdůrazněna přirozeným světlem a designovým osvětlením.

1 vstupní hala, 2 sloupy, 3 obývací pokoj, 4 jídelna, 5 čítárna, 6 kuchyně, 7 předsíň, 8 dvoulůžková ložnice, 9 jednolůžková ložnice, 10 koupelna, 11 lodžie

Projekt třípokojového bytu

Bez narušení stávajících rozvodů byly provedeny tři hlavní demoliční a stavební práce, které umožnily lépe využít stávající prostor.

Byla vybourána stávající zeď mezi kuchyní a obývacím prostorem, další úpravou bylo otevření bývalé studovny, která je nyní součástí obytného prostoru.

Poslední podstatná změna se týká ložnic. Jejich zmenšením novým členěním prostoru zde vznikla druhá koupelna.

Na obývací část navazuje balkón s lodžií o velikosti 6 m².

Otevřená dispozice obytného prostoru

Dělící ostrůvek (1)

Přechod mezi obývacím pokojem a jídelnou je zvýrazněn změnou podlahové krytiny, v  kuchyni jsou použity původní dlaždice. Přechod na nové parkety je tvořen dekorační dlažbou. Dělicím prvkem je ostrůvek ve dvou výškových úrovních – ze strany obývacího pokoje pro občerstvení a jako pracovní deska směrem do kuchyně.

Lustr s aerodynamickými tvary (2)

Nad jídelním stolem vytváří designový lustr měkké náladové světlo. Společně s bodovými světly a dalším osvětlením navozuje příjemnou atmosféru místnosti. Zavěšený ventilátor je ultralehký, se strukturou skleněných vláken a má tvar vrtule či hmyzích křídel. Když je zapnutý, vytváří na zdi hru stínů.

Potahy na míru (3)

Pohovka v obytné části má polštáře s odnímatelnými potahy ze světlé látky. Švy jsou zvýrazněny kontrastním tmavým štepováním, které na světlé látce vyniká. Stejná sedačka může být v létě převléknuta do bílého potahu s kontrastními švy.

Plastová okna (4)

Výměnou oken byly splněny jak technické, tak estetické požadavky. Původní okna byla dřevěná, tmavá a s jednoduchým sklem. Nová plastová okna s dvojitým zasklením plní požadavky moderního tepelného komfortu v létě i v zimě.

Okna jsou od stropu až k zemi stíněna závěsy, které zároveň skrývají roletový box, čímž se světlá výška prostoru snižuje na 270 cm.

Úpravy obytného prostoru

Prostor mezi vchodem a obyvákem je omezen nosným sloupem, který nelze odstranit. V projektu byl tento prvek použit jako silná stránka dispozice otevřeného prostoru pomyslně členící jednotlivé zóny.

Přeměna na open space

Obytný prostor byl rozšířen nejen o kuchyni, ale na druhém konci také o čtenářský koutek (původně samostatná uzavřená studovna). Pocit otevřeného prostoru umocňují světlá malba stěn i odstíny textilií.

Jednoduchá televizní komoda na míru (5)

Stěna naproti sedačce byla vytvořena z prvků původních sektorových skříněk. Čtyři lakované nástěnné skříňky s dvířky ve vysokém lesku jsou asymetricky umístěny vedle TV. Sokl pod televizí je vyroben ze sádrokartonu s dubovým obložením a vloženými nábytkovými moduly ve vysokém bílém lesku.

Proč šedé zdi? (6)

Stěny otevřeného prostoru jsou vymalovány měkkou šedou barvou, jen o odstín tmavší než bílou. Volba jemného odstínu skvěle harmonuje s dekorem dubu, který naopak kontrastuje s bílými dveřmi a soklovými lištami.

Dřevěná komoda z počátku 20. století (7)

Vedle vchodu je zakomponován kus starého rodinného nábytku, který celý prostor příjemně zútulňuje.

Otevřená kuchyně

Otevřená kuchyně se stala nedílnou součástí obývacího prostoru. Kuchyňská dvířka a korpusy jsou zhotoveny z lamina v kombinaci bílé a světlého dubu, jehož dekor je velmi podobný parketám v bytě.

Vestavěná pračka (8)

Kratší stranu kuchyně naproti oknu tvoří vysoké vestavné skříně v dekoru světlého dubu s bílým rámem.  Skříňky mají větší hloubku než standardních 60 cm. To umožnilo zabudování samostatně stojící lednice a také skryté vestavění pračky do sestavy.

Lamino v imitaci mramoru (9)

Pracovní deska a prostor mezi spodními a horními skříňkami jsou z HPL desky s povrchovou úpravou bílého mramoru Calacatta, materiálu velmi kvalitního, odolného, hygienického a vodoodpudivého.

Úprava podlahy (10)

Kuchyňský prostor je definován světle šedou dlažbou ukončenou pásem mozaikových dlaždic v šedobílém kontrastu. Tento pás je přirozenou hranicí mezi kuchyňským a obytným prostorem. Vzhledem k tomu, že původní dlažba byla poměrně porézní, bylo nutné ji ošetřit speciálním nátěrem, který zabraňuje průsaku vody a tvorbě skvrn. Po jeho aplikaci je dlažba také lesklejší.

Vstup do ložnic

Klidová zóna je od obytného prostoru jasně oddělena předsíní. Je tvořena dvěma ložnicemi s koupelnami. Povrchy v této části kombinují svěží odstíny modré, bílé a šedé, vhodně doplněné dřevem. Ve vstupním prostoru je strop snížen o 50 cm, v podhledu je umístěna klimatizační jednotka.

Barevná zeď za postelí (11)

Zeď za postelí je vymalována sytou světle modrou barvou, která krásně ladí s okolními bílými stěnami a navozuje dojem změny hloubky místnosti. Skvělým doplňkem jsou polštáře modré a šedé barvy.

Parkety (12)

Dubové parkety šířky 12 cm jsou položeny bez přerušení v celém obytném prostoru, na chodbě, v ložnicích i koupelnách.

Kazetové dveře (13)

Všechny dveře klidové zóny jsou ze stejné kolekce a mají výšku 240 cm, aby byly v jedné rovině se sníženým stropem. Zvolený model v moderním designu vychází z klasických kazetových dveří.  

Z jedné koupelny dvě 

Původní koupelna o rozloze asi 5 metrů čtverečních byla zastaralá jak po stránce sanitární keramiky a vzhledu, tak funkčního uspořádání.

Úpravy prostoru

Významnou změnou bylo zmenšení obou ložnic, aby bylo možno vybudovat dvě koupelny. Ložnice si přesto zachovaly větší než minimální požadovanou velikost. Mezi koupelnami byla vystavěna příčka umožňující instalaci sanitárních zařízení v obou z nich.

Dřevo jako leitmotiv (15)

Podobně jako v obývacím prostoru byl i v koupelnách kladen důraz na barevný a materiálový souzvuk mezi dubovou podlahou a ostatními povrchy. V jedné koupelně je dubové dřevo použito i na zakázkově vyrobenou horní desku umyvadlových skříněk a police, zatímco ve druhé je dubem obložen bok vany v podokenním prostoru, která je uzavřena ve dřevěné skořápce, aniž by byla porušena návaznost na podlahu.

Cihly ve zděném sprchovém koutu (16)

Koupelna pro hlavní ložnici je vybavena sprchovým koutem výklenku. K obložení stěn byly použity dvojitě vypalované dlaždice o rozměrech 7,5 x 15 cm kladené v průběžném vzoru se strukturou připomínající cihlovou zeď.

Sanita v jedné linii (17)

V koupelnách byly použity závěsné typy toalet a bidetů. Vodoinstalace zabudovaná ve stěně šetří cenné centimetry, což je v malých koupelnách důležité.

Koupelna přístupná z předsíně má větrací okno z původní koupelny, koupelna hlavní ložnice okno nemá, a je proto vybavena ventilačním systémem.

Podrobně zdokumentovaná rekonstrukce je zajímavá a inspirativní v mnoha ohledech. Zaujalo nás například řešení s dvěma samostatnými pidikoupelnami, v našich končinách poměrně neobvyklé.

A když jsme u srovnávání, připomínáme příspěvek „Vydařená rekonstrukce“, který popisuje rekonstrukci velmi podobného bytu ve zcela jiném městě, totiž v Hradci Králové.

Nezmeškejte nové články